Recenze: Mushishi

by - 20:14

Název: Mushishi
Počet epizod: 26 (25 minut epizoda)
Rok vydání: 2005 - 2006
Studio: Artland
Režie: Hiroshi Nagahama
Žánr: dobrodružný, mysteriózní, nadpřirozený, slice of life
Anotace:
Mushi - nejzákladnější forma života. Existují bez jakéhokoliv cíle či účelu, nejsou rostlinami ani zvířaty, nejsou dobří či zlí. Prostě jsou. Mají, stejně jako my lidé, mnoho podob a tváří, je jich nepřeberné množství. Dokáží napodobit cokoliv, co se nachází v přírodě - květiny, stromy, hory, zvířata a někteří dokonce i lidské bytosti. Nechtějí lidem, kteří obvykle nemají schopnost je vidět, ubližovat či jim působit škodu, někdy se tak ale přesto stane.
Od toho tu jsou ale tzv. Mushishi - lidé, mající dar Mushi vidět, kteří je studují a pomáhají těm, co se kvůli nim dostanou do potíží. Mezi ně patří i Ginko, jednooký putující Mushishi, jenž nemůže zůstat na jednom místě příliš dlouho, jelikož by se to tam po nějaké době těmito zvláštními bytostmi začalo jen hemžit.
Ginko tak cestuje od vesnice k vesnici, z města do města a snaží se řešit problémy vznikající soužitím Mushi a lidí a zároveň pátrá po tom, proč jsou vlastně na světě. Protože pokud to zjistí, možná se dozví i to, proč existujeme my, proč vlastně existuje samotný život...


Původně jsem se ani neplánovala na tohle anime podívat, ale jsem moc ráda, že jsem nakonec změnila názor, protože tohle anime je naprostý klenot a vidět by ho měl opravdu každý. Přestože ve srovnání s anime dnešní doby není příliš akční a každý díl nekončí v ten nejnapínavější okamžik a anime vlastně nemá žádnou hlavní linii, je epizodické a jednotlivé díly spojuje pouza postava Mushishiho Ginka, přilepí vás k obrazovce a nepustí, dokud ho nedokoukáte. Navíc ačkoliv ne všechny příběhy jsou veselé a dopadnou dobře, vyvolá u vás chtě nechtě dobrou náladu. Něco milého z něj vyzařuje, ukazuje, že život prostě poplyne, ať už budete chtít nebo ne, a se vším je prostě potřeba se nějak vyrovnat.
Jednotlivé epizody vlastně můžete vidět v jakémkoliv pořadí, jelikož je nespojuje žádný jednotný hlavní příběh, který by se vinul od první k poslední epizodě, je to jednodušše soubor příběhů o Mushi a lidech. V každé epizodě je nastíněn nějaký problém, který vzniká jejich společným soužitím a na Ginkovi je, aby oběma zmíněným pomohl, jak nejlépe dovede, aniž by jednomu či druhému ublížil.
Stejně jako v případě Kuuchuu Buranka jsem se bála, zda každá epizoda bude něčím nová, zda mě bude bavit, zda se příběhy nezačnou po nějaké době opakovat a slévat dohromady. Zde jsem měla ještě větší pochyby, jelikož Mushishi má dvakrát takový rozsah co první zmiňované, naštěstí jsem se ale opět obávala zbytečně. Každá epizoda je úplně jiná, jiný Mushi, jiní lidé s jinými povahami, jiný problém a jiné řešení, jen Ginko a hlavní poselství celého anime přetrvává.
Kdybyste se mě zeptali na oblíbenou epizodu, nebudu vám schopna odpovědět, jelikož jsem si zamilovala každou. Každá byla nepředvídatelná a každou jsem sledovala se zatajeným dechem. Tohle anime má své kouzlo, jež nelze popsat slovy, to musíte zažít. A vsadím boty, že budete okouzleni stejně jako já. Má úžasnou atmosféru, kterou prostě cítíte z každé minuty, každého záběru na úchvatnou přírodu, která ještě nebyla lidmi zničena, i dialogu.
Anime nemá přesně specifikovanou dobu, v níž se odehrává, dle absence technických vymožeností se ale dá odhadovat, že se pohybujeme někde v sedmnáctém či osmnáctém století. Tohle dílo nám tak kromě všeho ostatního nabízí i pohled na Japonsko minulosti a na to, že lidé dříve přírodu až na výjimky vnímali a respektovali a žili s ní v souladu. Ty bohaté zelené lesy, širá moře, do výše se tyčící hory, to je krása v nejčistší podobě.
Je škoda, že v dnešní době na tohle už jen málokdo hledí. Nejsme schopni se zastavit alespoň na okamžik a tu nádheru si vychutnat. Dříve lidé také neměli moc času a v mnoha ohledech to měli mnohem těžší než my dnes, přesto si tu chvíli vždy vyšetřili. A to ještě není to nejhorší, místo abychom si ty zbývající kousky zeleně chránili, ještě je ničíme.


Mushishi je jako anime (vlastně i jako jakýkoliv seriál/film) zvláštní v mnoha ohledech, dalším z nich je i to, že se vyhýbá přímočarému rozdělení věcí a bytostí na dobré a zlé. Nic není černobílé, Mushi nejsou špatní jen proto, že ve snaze o přežití se občas dostanou do kolize s lidmi či jinými živými bytostmi a nevědomky jim ublíží. Stejně tak lidé nejsou špatní proto, že se těchto bytostí na hranici žití a nežití bojí, případně je ze strachu, neznalosti či zoufalství hubí.
V těchto chvílích potom nastupuje Ginko, aby se pokusil všechno vyřešit. Musím říci, že Ginko se již od začátku stal jednou z mých nejoblíbenějších postav vůbec, líbila se mi jeho klidná povaha i způsob, jakým se s Mushi vypořádával. Někteří jiní Mushishi tyto tvory usmrcovali, jakmile zpozorovali pouhé náznaky toho, že by mohli lidem ubližovat, Ginko ale ani v případě, že už ublížili, nepřistupoval hned k tak radikálnímu řešení. Místo toho se snažil oběma bytostem pomoci tak, aby nebyl usmrcen ani člověk ani Mushi. Ani v těch nejzoufalejších případech se nevzdával a zkoušel mnohdy na první pohled trochu podivné nápady, které ale ve výsledku nakonec zafungovaly nejlépe.
Dále se v příbězích můžeme setkat s prostými vesničany, jež živoří na políčkách, ani oni nejsou černobílí a přestože na dobré prokreslení jejich charakteru je málo času, daří se to ve všech případech více než dobře. Nemůžete nikoho odsoudit, někteří se sice na první pohled zdají jako špatní, postupně ale zjišťujeme, že pro své jednání mají pádné důvody. Třeba se jen snaží přežít, jak nejlépe za dané doby a podmínek mohou, případně chránit milovanou osobu, či je jejich motivací ke špatnému jednání strach. Občas se sice slévají vzhledově, charakterově ovšem nikoliv.
Opening mě sice tolik nezaujal, k anime se ale hodil velmi dobře a stejně jako jednotlivé příběhy a sám život prostě plynul. Nebyl to zrovna můj šálek kávy, ale textově se mi líbil a po dlouhé době to byl opening v angličtině, což se moc často nevidí. 
Co mě ale zaujalo velmi, byly endingy, a to už jen svým počtem - bylo jich totiž dvacet šest, pro každou epizodu jeden a každý z nich danou epizodu přesně vystihoval. Byly bezeslovné, inspirované japonskou tradiční hudbou a nádherné.
Kresba byla taktéž nádherná, především přírodních scenérií, díky nimž jsem opravdu měla pocit, jako bych sama putovala s Ginkem a hledala nejrůznější Mushi. Jejich ztvárnění se mi také moc líbilo, bylo velmi kreativní. Celkově má jediná výtka směřuje ke kresbě postav, díky které jsem často nemohla rozlišit, zda se jedná o muže či ženu, dívku či chlapce a jasno jsem měla až poté, co daná osoba otevřela ústa. Není to ale nic vážného, na co by se nedalo rychle zvyknout.
Mushishi patří do skupiny anime, která rozhodně stojí za to vidět a která budou chválená a oblíbená ještě velmi dlouho po svém vydání. Je to totiž jedno z nejoriginálnějších anime, jaké bylo dosud natočeno. Jde do hloubky, zamýšlí se nad až téměř filozofickými tématy, ale zároveň dokáže vyvolat úsměv na tváři.
Hodnocení na MyAnimeList: 8.82
Vlastní hodnocení: 95%

Zdroje obrázků: zde a zde

You May Also Like

0 komentářů