Počet epizod: 7 (14 minut epizoda)
Rok vydání: 2007
Studio a režisér: 4°C; Shinji Kimura, Masaaki Yuasa, Shinichiro Watanabe, Shoji Kawamori, Mahiro Maeda, Tatsuyaki Tanaka, Hideki Futamura
Žánr: akční, fantasy, psychologický, romantický, sci-fi
Anotace:
Genius Party je soubor sedmi krátkých anime filmů, trvajících od pěti do dvaceti minut, přičemž každý z těchto minifilmů natočil jiný režisér. Nemají vlastně nic společného kromě jistého experimentování s animovaným médiem jako takovým.
Soubor otevírá anime nazvané stejně jako celá antologie Genius Party. To sleduje podivné živoucí balvany a jednoho nenasytného ptáka. Dále následuje Shangai Dragon, film o neschopném troubovi, který zachrání celý svět.
Deathtic 4 je příběhem o jednom zombie chlapci, žijícím v nemrtvém městě, jenž se odtud společně se svými kamarády snaží zachránit živoucího tvora, který se tam náhodou ocitl, a tím se sám dostane do problémů. Doorbell se zase soustředí na jednoho obyčejného chlapce, z kterého se najednou stanou dva.
Limit Cycle je mini film filozofický, zabývá se otázkami života, smrti, víry a lásky. Happy Machine je surrealistický příběh o jednom dítěti a jeho podivném dobrodružství. Poslední anime, Baby Blue, je pak středoškolskou romancí s mysteriózním nádechem a akčními prvky.
Genius Party je soubor několika kratších anime filmů podobně jako například Memories, s tím rozdílem, že tuto antologii nespojuje žádné hlavní téma ani ji nemá pod křídlem jen jeden člověk. Vlastně ani nevím, jak jsem na ni narazila, musím ale říct, že času stráveného s ní nelituji. Díky takovýmto projektům člověk pozná nová jména anime průmyslu a vidí, na koho by se měl zaměřit, pokud chce vidět něco kvalitního. Takovéto soubory navíc většinou nabízejí různorodost žánrů, takže pokud si nejste jistí tím, jestli chcete vidět romanci, drama či něco akčního, je to rozhodně dobrá volba.
Touto různorodostí se může chlubit i Genius Party, jak se dá vyčíst z anotace, máme tu romantický příběh s akčními prvky, akční drama, dílka symbolická i surrealistická. Dle mého názoru za pozornost stojí především Doorbell, Limit Cycle, Happy Machine a Genius Party, jako průměrné bych pak označila Baby Blue a Shanghai Dragon, Deathtic 4 mi přišlo z výběru nejslabší, jediné, čím totiž dokázalo upoutat mou pozornost, bylo 3D ztvárnění, a to je na můj vkus trochu málo.
Genius Party zaujme na první pohled překrásnou kresbou, toto pětiminutové vyprávění v sobě ale skrývá mnohem více než jen to. Ukazuje, že i v těch několika minutách se dá odvyprávět příběh, který zaujme, a že to jde dokonce i beze slov. Sází na symbolismus, ale nevnucuje jen jeden výklad, každý v tom může vidět něco trochu jiného. Já osobně jsem si tuto jednohubku opravdu vychutnala.
Shanghai Dragon začíná velmi komorně, v jedné čínské třídě, s jedním třídním otloukánkem, malujícím na tabuli čmáranice, dávající smysl pouze jemu. Postupně se ale do příběhu připletou roboti vypadající jako lidé, obrovští roboti mimozemské civilizace i jedno magické zařízení, které v rukou toho malého dítěte může zachránit Zemi.
Tento minifilm využívá jedno z oblíbených témat napříč všemi tvůrci i generacemi - z neschopy, kterému se všichni smějí, se stane osoba, která jako jediná může všechny okolo sebe spasit. Většinou jdu pryč od všeho, co tímto motivem byť jen zavání, tvůrci to tentokrát ale podali v tak příjemném obalu, že mi to příliš nevadilo. Díky lehce komediálnímu ladění a příjemným charakterům jsem dokonce zkousla i mecha roboty, kterým se obyčejně vyhýbám jako čert kříži.
Deathtic 4 mě ze všech sedmi epizod tohoto projektu zaujalo nejméně. Sice mělo pár světlých míst a myslím si, že kdyby se to pojalo jinak, mohlo by z toho vzniknout zajímavé dílko, ale kdybych ho měla zhodnotit celkově, chyběl mu propracovanější příběh, postavy i větší přehlednost, občas jsem se v anime dokonce ztrácela.
Doorbell se řadí do kategorie filmů, u kterých až do poslední chvíle nevíte, co se vlastně děje. Divák je zmatený, ale příjemně zmatený a přemítá, jestli to, co vidí, je realita nebo jen výplod mysli hlavního hrdiny. Co bych ocenila, by byla větší charakterizace postav, alespoň tedy hlavní postavy, ale chápu, že vtěsnat všechno do těch patnácti minut se bohužel nedá. Kresba prostředí byla velmi pěkná, ačkoliv trochu mdlá. Postavy byly nakresleny velmi jednoduše, ale nebylo to nic, co by se nedalo překousnout.
Limit Cycle je dílko, které určitě nesedne každému, možná bych dokonce řekla, že sedne jen malému počtu lidí. Je to totiž dílo filozofické, je nutné u něj dávat stále pozor, jakmile vám uteče jedna věta, ztratíte se. Anime je velmi zajímavě zpracováno, je to jeden dlouhý monolog člověka odehrávající se v měnících se kulisách. Hovoří o mnoha tématech od víry přes lásku až po samotného člověka a jeho vnímání světa.
Zpočátku mě Limit Cycle moc nenadchnul, ale jak minuty ubíhaly, zjistila jsem, že až s napětím poslouchám, co je řečeno, a tážu se sama sebe, jak na to či ono téma nahlížím, jaký je můj názor na věc. U tohoto kousku se musí přemýšlet, a pokud proti tomu nic nemáte, mohl by se vám líbit.
Happy Machine patří taktéž do skupiny anime, jejichž sledování jsem si opravdu užila. Stejně jako Genius Party vypráví obrazem i gesty a ne slovy. A je to rozhodně na místě, na všechno v tomto minifilmu totiž nahlížíme očima batolete, plazícího se a objevujícího svět. Není to dětinské, ale stylizovaně naivní, surrealistické a se silnou pointou. Tato epizoda má i velmi dobře se hodící kresbu, skutečně evokující dětské časy. Všechno je hravé, barevné a s tím přichází do kontrastu samotný příběh a jeho krapet hořkosladký konec.
Posledním dílem celé antologie je Baby Blue, kapku netradiční středoškolská romance, která nekončí tak, jak byste očekávali. Opět je možné tu najít spíše konec, vyvolávající pocity štěstí i smutku, než vyložený "happyend". Celým příběhem se navíc line i jen lehce naznačená mysteriózní linka, jež diváka nechává přemítat, zda se všechno odehrává v přítomnosti, jak ji známe nebo již blízké budoucnosti. Co mi ale přišlo trochu mimo mísu, byly akční prvky, které do příběhu příliš nezapadaly a většinou se děly poměrně bez příčiny. Po grafické stránce mám jedinou výtku na emočně ploché obličeje postav.
Celý soubor děl, jak už to tak bývá a jak jste mohli z textu vyčíst, má své slabší i silnější kousky, každému se navíc bude jistě líbit něco jiného. Nemyslím si ale, že by se našel někdo, komu by nepřišla kvalitní, zábavná či zajímavá alespoň jedna epizoda.
Hodnocení na MyAnimeList: 7.54
Vlastní hodnocení: 75%
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář.